Blog

Proč ty nejlepší reklamy na jesle nikdy nepotřebovaly tvář dítěte

Polsko od září 2027 omezí zveřejňování podob dětí v jeslích. Šest příkladů ukazuje, jak představit péči i prostředí a získat důvěru rodičů.
Proč ty nejlepší reklamy na jesle nikdy nepotřebovaly tvář dítěte
11 min read

Polský prezident podepsal 19. srpna 2026 novelu zákona o péči o děti do tří let. Pokud se v Polsku staráte o sociální sítě jeslí, poznamenejte si jedno datum. Od 1. září 2027 nesmějí jesle, dětské kluby ani poskytovatelé denní péče veřejně šířit podobu dětí, které mají v péči. Platí to i se souhlasem rodiče.

V sázce je víc než jedno smazané video. Pokud provozovatel ani po výzvě nezjedná nápravu, může být vyškrtnut z příslušného registru a přijít o možnost v této činnosti pokračovat.

První otázka z oboru na sebe nenechala dlouho čekat. „A jak si tedy máme dělat reklamu?“

Mám trochu provokativní odpověď. Pokud bez fotek dětí nedokážete říct, proč by si rodiče měli vybrat právě vaše jesle, brali jste to dosud zkratkou. Přes děti někoho jiného.

Dobré jesle mají co ukázat, i když žádné z dětí před objektiv nepostaví. Polským provozovatelům zákon vzal nejsnazší způsob, jak zaplnit profil na sociálních sítích. Podobný domácí úkol dostali před lety výrobci alkoholu. Jedním z výsledků byla plachetnice Bols. K té se ještě dostaneme.

Co přesně říká polský zákon?

Od září 2027 se zákaz vztahuje na tři skupiny.

  • provozovatele jeslí a dětských klubů,
  • subjekty, které zaměstnávají osoby poskytující denní péči o děti,
  • osoby, které tuto péči poskytují samostatně.

Od 1. září do 31. prosince 2027 platí přechodné ustanovení článku 74e. Od 1. ledna 2028 pravidlo pro jesle, dětské kluby a střediska denní péče upravuje článek 3a odst. 3 a 4. Veřejným šířením může být fotka na webu, příspěvek na sociální síti, leták i billboard s nápisem „naši nejmenší“. Samotný souhlas rodiče zveřejnění neumožní. Znění polského zákona.

Zůstaly však dvě výjimky.

První se týká dítěte, které na snímku tvoří jen nepodstatný detail celku. Takovým celkem může být například krajina, shromáždění nebo veřejná akce.

Druhou výjimku využijete častěji. Snímky lze zpřístupnit výhradně rodičům dětí, o které dané zařízení nebo daná osoba pečuje. V uzavřené aplikaci tedy zkontrolujte, kdo má přístup. Rodiče současných dětí jsou něco jiného než bývalí klienti a zájemci o místo.

V polské debatě rodiče popisovali slevy na zápisném nabízené výměnou za souhlas se zveřejňováním fotek. Někteří slyšeli i to, že jejich dítě jinak bude muset stranou, až se bude fotit celá skupina. Jako by nechuť vystupovat ve firemním videu byla selháním ve výchově.

Ve Francii řešili související otázku už v roce 2024. Oba rodiče tam mají chránit právo dítěte na vlastní podobu a přiměřeně jeho věku a vyspělosti je zapojit do rozhodování. Snímek zveřejněný v dobré víře se snadno dostane i k lidem, kterým by ho rodina sama nikdy neposlala. Francouzský zákon z 19. února 2024.

Rodiče vám děti nesvěřují proto, abyste měli čím plnit fotobanku. A když se na věc podíváte čistě obchodně, fotka rozesmátého batolete toho o vašich jeslích stejně říká překvapivě málo. Co přesně se z ní má dozvědět člověk, který hledá místo pro vlastní dítě?

Rodič nekupuje fotografie

Rodič si z letáků nedělá sbírku fotek cizích dětí. Řeší, komu své dítě svěří na několik hodin denně.

Aby si rodina vybrala vaše jesle, potřebuje udělat čtyři kroky.

  1. Dozvědět se, že existujete.
  2. Pochopit, co nabízíte.
  3. Získat pocit, že dítěti u vás bude dobře.
  4. Najít důvod, proč vám věřit.

Žádný z těchto kroků nevyžaduje ukazování dětí v péči.

Krok 1: usnadněte rodičům v okolí, aby vás našli

Byron Sharp a jeho kolegové z Ehrenberg-Bass Institute používají pojem mentální dostupnost. Když člověk něco potřebuje, konkrétní značka se mu vybaví. U jeslí má tenhle okamžik dokonce adresu. Potřebujete, aby si na vás vzpomněl někdo, kdo bydlí nebo pracuje pár kilometrů od vás.

Na sociálních sítích se místo snadno ztratí. Má vaše video sto tisíc zhlédnutí? Jestli devadesát devět tisíc diváků bydlí daleko, gratuluji k dosahu. Jen ta volná místa v jeslích máte pořád.

Billboard v obytné čtvrti může přivést víc rodin než takové video. Ráno kolem něj projdou lidé, kteří tu skutečně žijí. Podobnou službu udělá plakát u dětského lékaře, v předporodním kurzu či v kavárně, kam se vejde kočárek. Nebo auto s názvem jeslí, které po čtvrti jezdí každý den.

Staví se poblíž nové byty? Ozvěte se developerovi. Se stejnými rodiči už mluví a údaj „jesle 300 metrů od domu“ se hodí do nabídky i jemu.

Na internetu začněte u obyčejného Firemního profilu na Googlu. Kdo zadá „jesle“ a název čtvrti, už nějaké hledá. Zkontrolujte otevírací dobu, přidejte fotky místností, odpovězte na recenze a usnadněte rodičům domluvu návštěvy. Obejdete se i bez dětského komparzu.

Krok 2: ukažte na první pohled, co nabízíte

IKEA prodává spoustu židlí, ale na billboardu stačí jedna. Katalog si otevřete až později. Teď jen potřebujete pochopit, že přesně tady se dá koupit židle.

V reklamě na jesle mají rodiče během vteřiny poznat místo pro malé děti. Napoví nízké stolky, dětská kresba, ilustrace nebo vhodně vybraný snímek z fotobanky. Na letáku nepotřebují poznat sousedovic Honzíka.

Even in stock-photo libraries – including free ones – you can find photos with children in them Photo: Ksenia Chernaya / Pexels

Také ve fotobankách najdete snímky s dětskou tematikou. Foto: Ksenia Chernaya, Pexels.

Barvy, tvary a předměty pro malé děti fungují jako značka na dveřích. Řeknou rodičům, že přišli správně.

Krok 3: ukažte rodičům, že dítěti u vás bude dobře

Psychologové mluví o afektivní heuristice. To, jak se v určité situaci cítíme, ovlivňuje náš úsudek. Dvoje jesle mohou mít stejnou otevírací dobu i cenu a rodič se při představě rána v jedněch z nich přece jen cítí klidněji.

Jak ten pocit vyvolat? Lidé, kteří dělají dobrou reklamu, s tím pracují odjakživa. Mají k dispozici světlo, barvy, zvuk a příběh.

Sluncem zalitá místnost s kostkami rozsypanými po koberci prozradí, že si tu někdo pěkně vyhrál. K videu můžete použít smích ze zvukové banky s odpovídající licencí. Ať pečující osoba popíše den od ranního přivítání po odpočinek po obědě. Odpoví tím na otázku, kterou má rodič v hlavě celou dobu: „Co bude moje dítě dělat, až odejdu?“

Krok 4: požádejte o doporučení někoho, komu už rodiče věří

Robert Cialdiniauthor of Influence: The Psychology of Persuasion

Robert Cialdini zařadil autoritu a zkušenost ostatních lidí mezi principy přesvědčování. Obrázek neznámého dítěte rodičům sotva pomůže posoudit práci jeslí. Někdo, koho osobně znají, má mnohem lepší výchozí pozici.

Může to být místní novinářka, trenér ze sousedního klubu nebo máma, na jejíž názor se ostatní ve skupině často ptají. Pokud chce některý z rodičů vyprávět o své zkušenosti veřejně, domluvte se s ním, kde a jak jeho jméno nebo portrét použijete.

Důvěru si můžete získat i sami. Ukažte, jak sestavujete jídelníček nebo co udělá pečující osoba, když se dítěti začne stýskat. Z věty „poskytujeme kvalitní péči“ se najednou stane něco, co si rodiče dokážou představit.

Šest způsobů, jak propagovat jesle bez dětských tváří

Značky si už dávno poradily i bez toho, aby ukazovaly své zákazníky. Některé k tomu přiměly předpisy, jiné prostě dostaly lepší nápad. Co se od nich dá vypůjčit?

1. Ukažte dílo, ne tvůrce – metoda LEGO

LEGO

LEGO v reklamách ukazuje, co všechno se dá z jeho kostek postavit. Když se povede vesmírná loď, málokdo se bude shánět po portrétu stavitele.

V jeslích vám podobný materiál vzniká každý den. Kresba, zvířátko z kaštanů, složené puzzle, věž z kostek, která zázrakem vydržela až do svačiny. Galerie dětských výtvorů ukáže rodičům, co si u vás děti vyzkoušely a v čem se zlepšují.

Při focení obrázku stačí dát pozor, aby se do záběru nedostala jmenovka s příjmením.

2. Vymyslete si vlastního hrdinu – metoda McDonald’s

McDonald’s vypráví příběhy o Happy Mealu prostřednictvím kreslených postav. Maskota značky můžete poslat před kameru, kdykoli potřebujete.

Happy Meal – Boomshakalaka

Hrdinova dobrodružství představí produkt a diváci se k postavě postupně začnou vracet. V Polsku nabízeli Srdce a Rozum internetové připojení a maskot jménem Malý hlad pomáhal prodávat mléčné výrobky.

Medvěd nebo drak pojmenovaný podle vašich jeslí může provést rodiče hernou, vyzkoušet nové hřiště, ochutnat oběd nebo předvést, jak u vás probíhá první den. Děti si ho oblíbí, rodiče si ho zapamatují a právník se pro jednou nezapotí.

3. Změňte kontext – metoda Haribo

Haribo od roku 2014 rozvíjí koncept „Kids’ Voices“. Na obrazovce vidíme dospělé – německé farmáře, japonské sumoisty, britské policisty a v polské verzi šachisty. Mluví o bonbonech dětskými hlasy.

Haribo – chess

Při desátém výročí kampaně Haribo napočítalo přibližně čtyřicet spotů v devatenácti zemích. Když dospělý policista nad sáčkem bonbonů promluví hlasem malého kluka, hlava si obě půlky vtipu spojí sama. Jak kampaň vznikala podle Hariba.

Kvůli omezením reklamy na alkohol má tahle hra v Polsku dlouhou tradici. V televizi plula plachetnice Bols s kapitánem Baranowským a značka Soplica se schovávala za sdružení příznivců jezdecké turistiky. Divákům bylo celkem jasné, co mají hledat v obchodě.

V kresleném polském spotu na přípravek pro dospělé Braveran si zase muž láme hlavu s větví, která nechce chytit. Na použití kreslené formy v reklamě na výrobek pro dospělé si někdo dokonce stěžoval. Přitom na obrazovce se řešil jenom oheň. Zbytek si divák domyslel sám.

Braveran – the branch

Co s tím v jeslích? Rodič může přečíst smyšlenou recenzi z pohledu svého dítěte. Pečující osoba může vyprávět obyčejný den tak, jak by ho asi popsal tříletý člověk. Co by podle mámy řekl na otázku „Jak ses dnes měl?“ Dětský pohled zůstává, i když před kamerou stojí dospělí.

4. Udělejte z dospělého hrdinu – metoda Allegro

Polská značka Allegro v reklamě „English for Beginners“ sleduje postaršího muže, který se učí anglicky. Proč se tolik snaží, pochopíte až v poslední scéně. Je to dojemný příběh o dítěti, který přitom skoro celý utáhne dědeček.

Allegro – English for Beginners

V jeslích máte podobných příběhů spoustu. Natočte, jak se tváří máma, když po prvním dni přijde své dítě vyzvednout. Na besídce otočte kameru do hlediště a zaberte pyšnou babičku. Zeptejte se pečující osoby, proč tuhle práci dělá už patnáct let.

Rodiče zajímá, komu dítě svěří. Chtějí znát hlas a tvář člověka, který je v pondělí ráno přivítá u dveří. A dospělý sám rozhodne, zda se svou tváří v reklamě souhlasí.

5. Ukažte prostředí a běžný den

Hotely prodávají pokoje i pomocí fotek, na kterých není jediný host. Montessori školy zase poznáte podle pomůcek a uspořádání třídy.

Vyfoťte hernu, natočte krátkou prohlídku kuchyně a přidejte jídelníček. Při výtvarné práci můžete zabrat ruce umazané od barev, pokud podle záběru nikoho nepoznáme. Rodiče z toho vyčtou odpovědi na vlastní otázky. Kde si bude moje dítě hrát? Co dostane k obědu? Co si tu může vyzkoušet?

Fotka usměvavého dítěte ze sousední ulice nic z toho neprozradí.

6. Nakreslete si vlastní svět – metoda Nike

K mistrovství světa ve fotbale v roce 2014 uvedla značka Nike krátký animovaný film „The Last Game“ od Wieden+Kennedy a Passion Pictures. Ronaldo, Neymar, Zlatan, Rooney, Ribéry a Iniesta v něm zachraňují fotbal před vědcem, který klonuje hráče.

Nike – Risk Everything

Nike mohla před kameru postavit nejslavnější fotbalisty světa. Přesto sáhla po animaci. Díky ní totiž mohla vyprávět příběh, který by obyčejné natáčení na hřišti sotva uneslo.

Ještě bližší příklad nabízí meditační aplikace Headspace. S jednoduchými kreslenými postavičkami dokáže zachytit úzkost, rozpaky i úlevu. Prodává totiž právě ten pocit, který rodič při výběru jeslí hledá. Klid.

Řetězec Chipotle vyprávěl ve spotu „Back to the Start“ animovaný příběh farmáře. Stačí sledovat proměnu jeho farmy a divák pochopí, co mu leží na srdci.

Chipotle – Back to the Start

V jeslích se obejdete bez filmového štábu i smlouvy s Ronaldem. Zkuste kresby ve stylu dětských knížek, krátké animace z běžného dne nebo ilustrace vytvořené s pomocí AI a vedené stejným výtvarným rukopisem. Když se vaše postavička objeví na vratech i na webu, rodiče vědí, že jsou správně. Stejný snímek z fotobanky si může koupit i konkurence.

Pozor na jednu věc. Kreslený portrét konkrétního dítěte může pořád zachycovat jeho rozpoznatelnou podobu. Vymyslete si vlastní postavy. Pouhý filtr nasazený na fotku svěřeného dítěte ten problém neřeší.

Když vám omezení pomůže najít nápad

Plachetnici Bols si lidé v Polsku vybavují i po letech. A stačilo nechat promluvit dospělé dětskými hlasy, aby se reklama na bonbony dala obměňovat od Británie až po Japonsko. Někdy vás omezení donutí vymyslet něco, na co byste při rychlém focení vůbec nepřišli.

Polský zákaz vám pořád nechává dost možností, jak představit jesle. Jen už nemůžete spoléhat na to, že všechnu práci za vás udělá fotka dítěte, které vám rodiče svěřili do péče.

Než začnete plánovat propagaci na příští rok, zkuste si odpovědět na čtyři otázky.

  1. Vědí o vás rodiny, které bydlí v okruhu tří kilometrů?
  2. Poznají na první pohled, co nabízíte?
  3. Jaký pocit mají rodiče, když vaši reklamu uvidí?
  4. Komu věří a kdo by vás mohl doporučit?

Fotka dítěte za vás žádnou z těch otázek nezodpoví. Dobrý nápad ano. A pod ten vám rodiče nemusejí podepisovat souhlas.

Paul Skah

Autor

Paul Skah

Brand stratég, autor a řečník. Už 20 let pomáhám firmám budovat silné značky pomocí storytellingu, gamifikace a spotřebitelské psychologie.

Newsletter

Chcete víc takových textů?

Jedna užitečná myšlenka po druhé — o značkách, rozhodnutích, příbězích a AI. Píšu, když je co rozvíjet, ne abych zaplnil kalendář.